Rumunská hřebenovka kolem Sfingy.
V Sinaie jsme měli parádní ubytování. Pan majitel byl velmi ochotný a dcera uměla anglicky a tak nám to všecko tlumočila a radila nám s cestou, o které nám toho řekla víc, než celý český internet. Slečna nám schválila cestu i s miminem. Pro kočárek je to ale nesjízdné.
Na výlet jsme se vydali brzy ráno. Dojeli jsme do Bustein pod lanovku, kde nás hnedka skásli o parkovné a v zápětí tu byl druhý a snažil se nás zlanařit, že nás vyveze autem a že je levnější než lanovka atd. No nakonec jsme kývli a jeli autem. Výhodou bylo, že jsme si udělali část přechodu, který byl původně v plánu a cestou jsme viděli úchvatné výhledy.
Vyvezli nás na náhorní rovinu nad Sinaiu a putovali jsme směrem k lanovce na Bustein. Byli jsme rázem o 600v.m. výš, foukal zde vítr a svítilo sluníčko. Počasí akorát na tůru. Mimino šlo kousek samo a mělo radost, že už nemusí sedět v autě.
Rostla zde zakrstlá borovice, pásly se tu ovečky a koně a jinak zde byla planina bez lesů a ve stinných místech se držel led a sníh. Není divu, jsme téměř ve 2100m.n.m.
Putovali jsme na sever až jsme dorazili k lanovce. Zde bylo plno turistů, kteří mířili ke Sfinze a zpět na lanovku. Chvilku jsme šli s davem a došli jsme ke skále Babele. Skála připomínala 4 houby s kloboučky. Schované byly za zrezlým plotem. Kousek dál stál kámen, který nápadně připomínal hlavu psa, ale jméno neměl.
Zde se kolem turistů rojilo plno toulavých psů. Zde si tak říkám při pohledu na obrovského malamuta, že mít zde psa, tak se mu vůbec nebude chtít od nových kamarádů a i oni by šli těžko odehnat a nedejbože, kdyby se zatoulal. Nikdo by ho tu nehledal, nikdo by zde nezkoumal, jestli má čip a komu patří.
Výhledy do údolí byly nádherné. Dělí nás asi 700v.m. Skaliska jsou ve výšce 2200mnm. Na dohled je již i Sfinga. Stojíme před ní a nechápeme, obcházíme ji a nechápeme. Proč se to jmenuje Sfinga?
Kousek odtud je ještě vyhlídka na Bustein a tak pokračujeme k obrovskému kovovému kříži. Sem s námi již tolik turistů nemíří. Vůbec nevědí, o co přichází. Cesta vede přes ledová pole, všude kvete plno kvítek a v cíli se otevírá dechberoucí výhled na Bustein. Bustein se nachází ve výšce 950m.n.m., a vyhlídka téměř v 2300m.n.m. Takový rozdíl výšek se musí vidět. Člověk zde vidí, jak malinkatý je. Pod námi se ve svahu pase několik stovek ovcí.
Je na čase se vrátit. Volíme zpět cestu lanovkou. A ještě, že tak. Cesta vede příkře po svahu pod lanovkou a jen co jsme dojeli do Busteinu, tak začalo pořádně pršet.
Poučení pro příště. Když bude jen malé riziko deště, tak vězte, že bude pršet několik hodin a opravdu hodně.