Za poustevníky a skalami do Sloupu v Čechách
Nadcházející podzim nám zbarvuje listí stromů do různých barev. Sice se oproti létu ochladilo, ale to v cestování za krásami Čech není překážkou. Naopak. Brzy listí opadá a skály budou vidět v celé své kráse neskryté za porostem.
Vydali jsme se do obce Sloup v Čechách. Nad obcí se tyčí hrad, který je vytesán do pískovce. Původně sloužil i jako poustevna. O jeho historii Vás rádi seznámí přímo v jeho prostorách. Hrad je otevřen pro veřejnost už od roku 1827. Můžete zde zažít čtvero ročních období v téměř jeden okamžik a to ani nemusíme hledat dvanáct měsíčků. Pokud máte rádi velké síně, okázalou výzdobu, obrazy, krby, gobelíny na zdech a pokud není k dispozici to, tak alespoň vypůjčený inventář, tak budete asi zklamáni. Nic takového na hradě nenajdete. Přeci jen to sloužilo dlouhou dobu jako poustevna. I tak ale stojí za návštěvu.
Po procházce na hradě jsme zamířili do blízkých lesů. V lese jsme objevili lesní divadlo. krásné jeviště i hlediště. Založeno bylo v roce 1921, původně až pro 2000 diváků. Po nepřízni válečného období i přírodních pohrom se zde hrají představení dodnes. Vidět a slyšet to zde musí stát za to!
Dále naše kroky zamířily na okruh po skalách. Došli jsme pod rozhlednu, která sice byla zavřená ale i z pod ní byl krásný výhled na Sloupský hrad.
Kousek za rozhlednou potkáváme Medvěda. Je přímo v nadživotní velikosti. Je to skála vystupující volně do prostoru. A medvědovi se opravdu podobá. Skoro to vypadá, že zde medvěd zkameněl.
Pak už zacházíme do lesa a výhledy jsou díky vegetaci jen na nejbližší skálu. K vidění je jich tu mnoho, některé jsou pojmenované a ve většině vidíme i to, podle čeho jsou pojmenované.
Naše putování vede přes vrchol Slavíček. Není to nic vysokého, ani rozhled z něj není, ale co je zajímavé, že se jedná o čedičový vrch.
Kousek za Slavíčkem, cesta vede po upravené pěšině mezi skalami, mění se v lesní schodiště a zde na křižovatce se nachází symbolický hřbitov horolezců. Naproti je potom ve skále vytesaná kaple P. Marie Lurdské. Stáli jsme před ní a jako kdyby zde byla kaple osvícená. Bylo pod mrakem, když jsme šli kolem, ale kaple vypadala, jako kdyby byla v plném slunci. Možná to byla vyšší síla, nebo žlutý pískovec, který působí velmi optimisticky.
Od kaple vede křížová cesta směrem do Svojkova.
V lese je plno cest a cestiček a tak se během chviličky dostanete zase pod rozhlednu.
Přeji příjemnou procházku!