Symbol Českého ráje, zřícenina hradu pojmenovaného dle názvu dvojitého čedičového sopouchu, na nichž byl na konci 14. století Čeňkem z Vartemberka vystavěn. Na vyšší skále (57 m) vybudována štíhlejší čtyřhranná věž zvaná Panna, na nižší (47 m) rozložitější víceboká Baba. Mezi těmito čedičovými skalami leželo dvojdílné jádro hradu, rozdělené na část vstupní s konírnami a část obytnou s nádvořím a palácem. Obrana hradu zajišťována třemi pásy hradeb. Od roku 1399 majetkem Oty z Bergova, v roce 1438 sídlem loupeživé bandy vedené Švejkarem a Šoufem (tedy Kryštofem Šoufem z Helfenburka). R. 1469 za správy Zbyňka Zajíce z Házemburka, majitele sousední a čelního představitele opozice krále Jiřího z Poděbrad, králem dobyty. R. 1559 Trosky připojeny k panství Hruboskalskému, v 1. polovině 17. století je jako pobělohorský konfiskát získal Albrecht z . Za třicetileté války na hradě střídavě Švédové a císařské vojsko. V roku 1648 císařským vojskem vypáleny, hrad zničen. R. 1841 novým majitelem Jan Lexa z Aehrenthalu. První větší opravy však až roku 1923 zásluhou Klubu českých turistů v Rovensku. Rozsáhlé rekonstrukce hradu v 80. letech minulého století (více než 10 let byl hrad částečně pro veřejnost uzavřen, v letech 1983-1986 dokonce úplně), po rekonstrukci znovu otevřeny v roce 1993, věž Baba byla zpřístupněna až v roce 2000. V roku 1998 vyhlášeny i s okolím o celkové rozloze 3,5 ha za přírodní památku.