Zámecká Dyje- aneb bez lodi to nepůjde…

Zobrazit na mapě Stáhnout GPX

Pojďte si přečíst o naší dobrodružné výpravě po Zámecké Dyji. Pokud si po přečtení půjdete půjčit kánoi a vyrazíte na vodu, napište nám do komentářů pod článek a podělte se o zážitky. :)

Půjčovné za kánoi se pohybuje dolem 250-500kč dle tipu a značky lodi/den včetně vybavení- tedy pumpičky, vest a pádel.

My jsme si půjčili dvě nafukovací kánoe Scout, pádla, vesty, pumpičku, nějaký ten vodotěsný vak na věci a vyrazili jsme do obce Nové Mlýny. Je v těsné blízkosti vodní nádrže Nové Mlýny. Tam jsme si lodě nafoukli, věci zabalili do vaků a vyrazili na vodu. Dyje je celkem pomalá řeka, musí se hodně pádlovat, ale zas se Vám nestane, že byste museli přenášet loď kvůli nedostatku vody. Pomalou vodu jistě ocení i ti, kteří se sjížděním nemají mnoho zkušeností.  

Vyrazili jsme od Nových Mlýnů v pátek v podvečer. Dopluli jsme až ke stavidlu Zámecké Dyje. Je třeba se pozorně dívat, od řeky odbočka není úplně dobře patrná, ale je to přímo za vesnicí Bulhary. Mezi Dyjí a Zámeckou Dyjí je vysoká hráz, po které vede cyklostezka. Zámecká Dyje odtud pokračuje do Lednicko-Valtického areálu a měří přibližně 13km. Tu jsme si nechali ale až na další den. Tak jsme vytahali lodě na břeh, vedle postavili stany a usnuli.

Ráno jsme vše sbalili, složili do vaků a vyrazili. Na Zámeckou Dyji je potřeba loď přenést. Vody je tu méně a koryto kanálu je užší. V okolí vody pozorujeme hustý porost. Trošku to tu připomíná prales, říční meandry a lužní lesy jsou místy po souši obtížně přístupné. A tak padlé stromy leží tam, kde padly a tvoří tak úkryt pro mnohé živočichy. A přitom tvoří i zajímavá fotogenická zátiší. Některé stromy jsou na břehu pěkně ohlodané. Jistě vás už napadá, že za tím vším stojí bobr a jeho silné hlodáky.

Po nějaké době pádlování dorazíme do Lednice. Zde můžeme vytáhnout loď a areál si projít a občerstvit se.

V Lednici bude asi lepší varianta přenést loď pod jez a můžete se vydat na další cestu. Pokud se ho ale pokusíte sjet, tak se určitě stanete obětí fotografů. Místní budou valit oči a se zatajeným dechem budou říkat něco ve smyslu, že toto tady ještě neviděli.  V mělké vodě můžeme obdivovat lekníny, orobince a jiné traviny. Potkat můžeme i řadu ptáků. Zámecký rybník je hnízdní lokalitou mnoha z nich. Ve větvích můžete vidět ledňáčky říční. A jistě nepřehlédnete volavky popelavé, které hnízdí v korunách stromů. Červenohlavá kachna zrzohlávka rudozobá, tenkozobec opačný, sýkořice vousatá, husa velká, lyska černá, nebo labutě, to je jen několik druhů, které zde můžete potkat. Kdybyste ale ani ptáčka nepotkali, tak si ale jistě vychutnáte klidnou vodu, která zrcadlí vše, co nad ní roste a zpěv ptáků kteří jsou sice schovaní, ale hlasitě se ozývají. Do toho bude ještě pravidelně šumět voda, kterou pádlem čeříte.

Od Lednického zámku je to ještě skoro 7 km k Dyji. To znamená, že jsme přibližně v polovině délky Zámecké Dyje. Cestou můžeme pozorovat třeba porcelánový žabí páreček usazený na kmeni stromu a sem tam vás předežene parník s turisty, kteří si cestou na Janův hrad krátí dlouhou chvíli focením onoho párečku žab. Vodáků tu mnoho nebývá a tak většinu času poplujete sami.

Kanál Zámecké Dyje se postupně rozšiřuje a máme pocit, že je voda línější a línější. Možná to bylo i únavou a teplem na sluníčku. Kdo ví.

Nakonec se nám podařilo dosáhnout až Janova hradu. Je od řeky docela blízko a tak vypadá na fotkách i s posádkou v lodi velice dobře.

Začínají se zatahovat mračna a tak vyrážíme dál. Podplujeme mosteček, který je tak akorát na ležící posádku v lodi nad hladinou a po asi 500metrech doplouváme k hrázi. Vítr sem zavál pyl, listí, semínka a vytvořil z toho zde kruhové obrazce.

Přeneseme opět naše lodě, nasedneme a cítíme znatelný rozdíl, mezi téměř stojatou vodou Zámecké Dyje a nyní živější vodou řeky Dyje. Naším cílem je Břeclav, která je ještě asi 6km před námi. Nad poli se začínají černé mraky kvapem množit a objevují se i první blesky. Po pěti minutách jsme objevili na břehu příhodné místo na kempování, vytahujeme lodi a jen co jsme zapíchli poslední kolík do země, tak se strhne opravdu silná bouřka. Inu nyní to již na pokrčování v cestě nevypadá.

Třetí den ráno opět sbalíme vše do vaků a vyrážíme do Břeclavi. Cílového místa jsme dorazili kolem poledne.

Pokud se vám zdá tato popsané cesta příliš dlouhá, nebo náročná, tak nalodit se můžete kdekoli, Klidně v Bulharech, u majáku v Najdeku, v Lednici a dopádlovat si třeba jen na Janův hrad. Nejde o  rychlost, ale o pocit z cesty. A ten je zrovna ve vodách Zámecké Dyje opravdu dobrý. A i když je potřeba téměř pořád pádlovat, tak ten zážitek z projížděných míst, kde to tolik připomíná prales, za to stojí.

Takže, jak se v Norsku na vodě říká, BRÓÓÓ!